Žijící klasik české pohádky, malíř a vyhledávaný ilustrátor napsal a nakreslil pro děti mladšího školního věku spoustu rozverných příběhů. Všichni jejich hrdinové vyvádějí kousky, nad kterými zůstává rozum stát.
Křehké a působivé vyprávění malé Leni Freiwald z městečka Herrnstadt v Německu získalo po svém prvním vydání popularitu mezi našimi čtenáři a uznání i v zahraničí.
Tonda žije s rodiči a mladším bratrem, křehkým Jendou, ve vybydlené bytovce za městečkem B. Do školy musí chodit pěšky, protože většinou nemají na autobus, elektřinu už jim vypnuli dávno a občas nemají doma co jíst.
Příhody Míny a jejího Zvířete, které bývá občas mrzuté nebo růžové, někdy veršuje a někdy je zlomyslné, jindy se tulí nebo má drápy. Bývají s ním starosti, ale pokaždé je to ale nejlepší kamarád. A aby bylo jasno – není vidět.
Deník doktora z Mrnic je černým humorem špikovaná a hluboce prožitá sonda do svérázu českého venkova. Její vypravěč, pábitel, hráč na dudy, lékař a filozof, je zasvěcený kritik malosti, kterou sám pomáhá léčit.
Spisovatelka Monika Hrubešová má pocit, že na ni padá celý svět. Vše jí přerůstá přes hlavu a ona si potřebuje odpočinout od starostí, mužů, publicity a především se musí vyrovnat s minulostí.
Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila.
Z psychologických a existenciálních próz Egona Hostovského (1908–1973) vybíráme dva romány, charakteristické pro obě nejvýznamnější období jeho tvorby.