Poetický cyklus Zápisky z garsonky je neskrývaně autobiografický – garsonka, kterou obývá malý chlapec spolu se svou invalidní matkou, je plná knih, gramodesek a matčiných svobodomyslných přátel.
Příhody Míny a jejího Zvířete, které bývá občas mrzuté nebo růžové, někdy veršuje a někdy je zlomyslné, jindy se tulí nebo má drápy. Bývají s ním starosti, ale pokaždé je to ale nejlepší kamarád. A aby bylo jasno – není vidět.
Deník doktora z Mrnic je černým humorem špikovaná a hluboce prožitá sonda do svérázu českého venkova. Její vypravěč, pábitel, hráč na dudy, lékař a filozof, je zasvěcený kritik malosti, kterou sám pomáhá léčit.
Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila.
Z psychologických a existenciálních próz Egona Hostovského (1908–1973) vybíráme dva romány, charakteristické pro obě nejvýznamnější období jeho tvorby.
Můj tata je, jak to jen hezky říct… přírodní úkaz, lokální baron Prášil. Na jeho obhajobu uvádím, že za to nemůže. Naše rodina Pogodů je totiž hodně bizarní seskupení bláznů a toto není ani tak kniha, jako dokořán otevřené okno do našeho obýváku.