Poválečné pohraničí bylo tavicím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci dalo spolu s událostmi z února 1948 vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem.
Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938.
Německý spisovatel W. G. Sebald (1944–2001), přednesl v roce 1997 své analyticky hluboce propracované teze o překvapivě slabé odezvě v německé poválečné literatuře na zničující spojenecké bombardování německých měst během 2. světové války.
Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost.
V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží
postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku.
Daimler-Benz, Allianz, Porsche, Volkswagen a BMW… Všechny tyto a mnohé další globální společnosti spojuje temné dědictví rodin, které je založily nebo ovládly.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.