Záznamy snů německého filozofa, muzikologa, sociologa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou často bizarní, někdy dokonce komické, odhalují jeho surreálné i erotické představy, ale i motivy z rodinného prostředí.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí.
Tato kniha nás zavádí do světa filozofických otázek, které tvoří základ fenomenologie, a to vše prostřednictvím hravého příběhu. Zkoumá téma paměti, vnímání a reality a ukazuje, jak se člověk může vyrovnat s těmito složitými otázkami...
Aleister Crowley byl světoznámý okultista a zakladatel esoterického systému thelémy. Ve svém pozdním díle s názvem Malé eseje o pravdě předkládá své vyzrálé názory na šestnáct koncepcí, jež mají zásadní důležitost pro duchovní život člověka.
