Román je skvělým, barvitým popisem anglické společnosti, a to jak horních, tak dolních vrstev. Má vše, co mělo Panství Downtown: dokonalou atmosféru, drama a nezapomenutelné postavy.
Druhý díl (pův. vyd. 1976) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.
Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil...
„Je to zvláštní… Zabil jsem muže, a většina lidí to chápala a odpustila mi. Miloval jsem muže, a mnozí to naopak považovali
za neodpustitelný hřích, který ze mě udělal špatného člověka.
Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu
nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při
kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen
melancholicky pousměje....
Vypravěčkou románu je Auxilio Lacouture, uruguayská básnířka a „matka všech mexických básníků“, která se v září roku 1968 při policejním zásahu na mexické univerzitě schovala na záchodě, kde přečkala několik dnů.