Vše nasvědčuje tomu, že se na muminí údolí řítí katastrofa. Doslova a do písmene, protože na nebi se objevila kometa, kvůli které se Muminek s Čenichem vydávají na dobrodružnou a hlavně velice nebezpečnou výpravu...
Nejznámější steampunková hrdinka se vydává do Španělska, aby vyřešila případ ještě podivnější než všechny předchozí. Mladého dědice panství totiž posedl démon a při jeho vymítání upadl do kómatu. Vše je ale ještě podezřelejší...
Závěrečný díl volné trilogie z americko-mexického pomezí přináší nezapomenutelné výjevy ze života kovbojů a honáků dobytka, zachycuje pomalu mizející svět s nostalgií, jež proniká až k morku kostí, mrazivě krásná jako noc strávená pod širým nebem.
Podmanivý příběh nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Přivádí nás do irského městečka poloviny osmdesátých let sužovaného prosincovými mrazy a vrcholí na Štědrý den.
Ten pocit syrového masa rozžvýkaného mezi mými zuby.Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso.
Arturův ostrov, čtenáři i kritikou považovaný za nejkrásnější román Elsy Morante, vyšel poprvé v roce 1957. K českým čtenářům se dostává až se značným zpožděním, které ale vzhledem k nepochybné nadčasovosti díla, není vůbec na škodu.
Na břehu malebné řeky Belon, v oblasti, kde se pěstují světově proslulé ústřice, objeví svéhlavá stárnoucí herečka mrtvolu muže. Jen o něco později obdrží komisař Dupin zprávu z legendami opředených kopců Monts d’Arrée, z kraje pověstí o vílách a ďáb
Před čtyřmi lety Courta Gentryho zradili jeho šéfové ze CIA. Aby unikl, musel zlikvidovat i bývalé parťáky, ale přežil. Teď se coby špičkový zabiják s přezdívkou Šedý muž živí zabíjením lidí na objednávku.
Pantagruel, „první arcidílo moderní komičnosti“ (F. X. Šalda) líčí svéráznou cestu hlavní postavy za poznáním. Stavba románu poskytovala autorovi spoustu příležitostí k satiře na všechny oblasti soudobého života a středověkého myšlení.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.