Šestnáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky je soustředěn k jedinému tématu – k osobnosti G. W. F. Hegela. Základem souboru je rukopis přednášky, jíž Patočka ve školním roce 1949/1950 nedobrovolně na dvacet let uzavřel své pedagogické působení.
Úvahy o zlu a rozmanitosti jeho forem a projevů, kritika církve, která institucí ďábla vytváří v lidech pocity strachu a zajišťuje si tak jejich poslušnost.
Spisovatel David Michie vytvořil srozumitelný a čtivý úvod do tibetského buddhismu, ve kterém zpracoval vysoce ceněné a dnes již klasické dílo mnicha Šántidévy z 8. století známé jako Bódhičarjávatára neboli Uvedení na cestu k probuzení.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství.
Paní Zdislava dosáhla svaté pověsti i svatořečení skrze svou obětavost, pomoc druhým, péči o rodinu, nemocné, zkrátka skrze lásku k bližním i k Bohu. A právě tuto její cestu se snaží kniha přiblížit.
Mezi stoiky Seneca vyniká hlubokým psychologickým vhledem do lidské povahy, ctižádosti i obav. Jako první učenec západního světa důkladně zkoumal psychologii konzumerismu.
Někdy možná máme pocit, že o něco v životě přicházíme. Ostatní nám připadají spokojenější, úspěšnější, jejich život vypadá zajímavěji. Jindy se pro něco rozhodneme, ale vzápětí nás napadne, jestli na nás někde nečeká něco lepšího.
Druhý díl vybraných spisů katolického teologa a biskupa skryté církve Jana Konzala (1935–2021) obsahuje jeho převážně dosud knižně nepublikované texty.
Po úspěchu prvního dílu knižní průvodce Poutní místa Česka pokračuje! Druhý ze tří plánovaných svazků představuje 50 lokalit z dalších čtyř krajů naší vlasti.
Záznamy snů německého filozofa, muzikologa, sociologa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou často bizarní, někdy dokonce komické, odhalují jeho surreálné i erotické představy, ale i motivy z rodinného prostředí.
Volbu papeže, Kristova zástupce a následovníka apoštola Petra na jeho stolci, provázely v dějinách mnohé problémy. Jak zajistit, aby se na tento akt volitelé v klidu soustředili, jednali podle nejlepšího svědomí a pokud možno bez průtahů?
Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
