Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Volbu papeže, Kristova zástupce a následovníka apoštola Petra na jeho stolci, provázely v dějinách mnohé problémy. Jak zajistit, aby se na tento akt volitelé v klidu soustředili, jednali podle nejlepšího svědomí a pokud možno bez průtahů?
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
Katolický jáhen Elva Frouz a evangelická farářka Juliana Hamariová, sousedé ze západočeského pohraničí, vedou otevřený dialog o vnitřních i vnějších krajinách svého života, o síle vztahů i síle samoty, o doprovázení druhých i doprovázení druhými, ...
Etika a métis od Petra Slováčka se zabývá otázkami etiky, lidské přirozenosti a společenské spolupráce. Klíčovým pojmem knihy je métis – praktická, flexibilní moudrost, která v antickém myšlení symbolizuje schopnost přizpůsobit se složitým situacím.
V této antologii přinášíme Landovy klíčové práce z let 1987-2007, jež v sobě spojují filosofii, vědeckou fantastiku, theory-fiction, poezii, kryptografii, gramatologii, antropologii, okultismus a mnoho dalšího.
John Deely (1942–2017) nám líčí dějiny latinského myšlení, a to z hlediska vývoje sémiotiky, která je podle něj jedním ze základních přínosů latinské civilizace.
Co je to rytmus? Jak rytmus zakoušíme a jak rytmicky žijeme? V jakém smyslu je skutečnost utvářená rytmicky? Jak lze rytmus definovat nejen jako princip organizace času, ale také prostoru? Čím se zabývá rytmická analýza?
Navracení data odkazuje k tomu, co je jen jedenkrát, co se neopakuje: uchovává je jako tajemství, které je na příchodu. Je-li tomu tak, pak má-li být možné o jedinečném svědčit, je třeba právě tak jedinečná poetika.
Hadotův úvod (Vnitřní tvrz) do Hovorů Marka Aurelia lze číst v jistém smyslu jako úvod do antického stoicismu. Neexistuje nakonec věčný stoicismus, který je napříč časem a prostorem jedním z možných postojů lidského vědomí?
