Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.
Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Kniha přináší mimo jiné i obecnější úvahy o smyslu a metodě humanitních věd na počátku 21. století.
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.
Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.
Soubor dvaceti osmi esejů, které představují sondu do duchovně vyčerpané každodennosti současného západního člověka, do nejrůznějších způsobů "zapomenutí na bytí", na posvátné v lidském životě.
Monografie se věnuje výkladu Scotova filosofického odkazu - totiž jeho koncepci metafyziky jakožto aristotelské vědy, která zkoumáním povahy jsoucna jakožto jsoucna a jeho transcendentálních vlastností odkrývá metafyzickou nutnost existence Boží.