Modlitba kamene je drobným skvostem duchovní poezie, inspirovaným podmanivou krásou kamenů. “Duše kamene nemá ústa. Modlitba kamene přebývá v srdci… “ píše se v mottu knihy.
Další sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty, chartisty, bývalého člena Plastic People , nyní člena Pal Post Unit, napsaná v posledních dvou letech.
Doslov Jan Novák.
Poezie Anny Štičkové v knize Všude pak viděla husy je věnována prožívání národní či náboženské identity a může být cestou k identitě i integritě personální a způsobem jejího budování prostřednictvím generačních vzpomínek a udržování rodových ritů.
Kniha Znám křišťálovou studánku a jiné básničky od Josefa Václava Sládka je nádhernou sbírkou určenou dětem, která přináší radost z poezie a přírody. Tato publikace, bohatě ilustrovaná Václavem Karlem, se zaměřuje na jednoduché a krásné verše.
Básnická sbírka Jana Buriana přináší v šesti oddílech (Předjaří, České myšlenky, Zkrouceniny, Můj les, Honza a Jenda, Tenistovy sny) básně, v nichž poznáváme jejich autora tak, jak ho dobře známe (nápaditého, hravého, vtipného), ...
Nové, textově nejspolehlivější vydání. Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů.
Co s tím bylo nařčeno z předčasného defétismu i ověnčeno Cenou Jiřího Ortena. Odsouzeno za snahu zbytečně šokovat a později zařazeno mezi poezii poučených snílků. Jedná se o knihu tenkou, ale rozporuplnou.
Psát haiku jako slabikovou skládačku, brát je jako Tetris nebo sudoku, je veselé a zábavné. Ale pokoušet se psát haiku jako poezii je těžké, skoro bolestivé. Člověk brzy zjistí, že počet slabik je ten nejmenší problém.
Výbor básní Egona Bondyho z 50. let v zrcadlovém vydání s německým překladem a německým doslovem o Totálním realismu a Trapné poesii. Výbor obsahuje převážnou část básně „Zbytky eposu“.
Básnickou tvorbu Soni Kociánové lze charakterizovat především jako osobité hledání možností vyjádření a záchytných bodů uprostřed života a světa, kde „lidé jsou prý veselí / už jen ve výčepu / nebo v posteli“; ...
Jak odcházejí maminky? Někdy se postupně rozplývají v mlze, vadnou jako květiny, dlouze a bolavě. Čtvrtou sbírkou Marty Veselé Jirousové se jako nit vine téma nemoci a umírání maminky Juliany, proměňující se vztah k ní.
... v třetí části knihy je pomyslné jádro knihy. Zde František Dryje opouští propracovanost kratších básní první části i osobní, jímavou notu části druhé a pouští se tam, kam se pustili před nim — Karel Šebek, ale i Ivan Diviš či Jan Zábrana.
