Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů. Je jedinečné i tím, že v situaci tvrdé stalinistické totality bylo naprosto svobodné, nepodléhalo žádnému cenzurnímu...