Autorčino lyrické já touží a miluje, trápí se a raduje. Snaží se dotknout světa, který je v každém z nás: světa subjektivního, naplněného vlastními symboly, jinotaji a metaforami.
Sbírka Alžběty Michalové (1991) v lecčems navazuje na její úspěšný debut Zřetelně nevyprávíš (Fra 2014), na sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků, v nichž vystavila křehký a krutý účet matce a otci (Viola Fischerová).
Debutová básnická sbírka Františka Formánka zaujme svou epičností a rytmikou. Formánek se vrací do světa dětských her a do dob dospívání; všímá si překvapivých detailů, špíny a drsnosti, popisuje nevybíravé chování k hospodářským zvířatům, ...
Jiří Imlauf. Radek Lehkoživ. Monika Hojná. Štěpán Málek. Aleš Misař. Jitka Fialová. Rostislav Opršal. Jindřich Tošner. Eva Černošová. Vít Dan Kolinger. Václav Franc. Kateřina a Vladimír Hrdinovi. Erik Decimus. Vítězslava Felcmanová.
Čekáte, co z toho bude? Tak teď jste se dočkali! Slovy z textu Vaška z Aše vězte,
je tato kniha reprezentativním sborníkem české slam poetry, který reflektuje její
vývoj od roku 2003 až k 20letému výročí v roce 2023.
Vladimír Vokolek je autorem hluboké existenciální osamělosti, zprostředkovávající lidského měřítka zbavený, ve svém úhrnu nepostižitelný poválečný civilizační vývoj.
Jaroslava Hercíková svou devátou sbírkou opět hází vidle do zaběhlého vnímání poezie. Jednotlivé textové útvary opakovaně balancují od záměrné naivnosti k promyšlené poetičnosti.
Zofia Bałdyga je v jazyce přítomna tak jako v prostoru, tedy nahodile. Vždy má vztah k místu, ten však není určený státními hranicemi, byť by tím místem byl rodný dům a jazykem mateřština.
Mnoho povyku pro něco, chtělo by se volat. Po dvou prozaických textech přichází Božena Správcová opět s básnickou sbírkou. Knihu provázejí ilustrace Ladislava Sýkory.
Proč tvořit, snít a vnímat skrze haiku? Haiku jsou jako skvrny světla vrhající do každodennosti okamžiky plné přítomnosti. Chtějí na minimální ploše a s minimálními prostředky vyjádřit maximum.
Básně sebrané do ucelené sbírky vycházejí ze vzpomínek na svět dětství, které autor prožíval v enklávě na okraji Střešovic nedaleko Hradčan v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století.
