Druhá část třídílná biografie o životě a díle jednoho z nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá.
První svazek korespondence zahrnuje období let 1945–1962. Třísvazkový projekt korespondence V+W, uložené v Gotliebově archivu v Bostonu, vydává pro velký zájem čtenářů nakladatelství Akropolis znovu.
Životopisná kniha Století Miroslava Zikmunda přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Byl počat za Habsburků a narodil se pět měsíců po vzniku první republiky.
Výběr ze sloupků Evy Turnové, baskytaristky kapely The Plastic People of the Universe, má název Turnový háj - BE100F (best of).
Sloupky byly pravidelně publikovány v časopisech Instinkt a Reflex a vycházely knižně pod názvem Turnový háj 1-4.
Kniha rozhovorů s novinářkou, redaktorkou, filmovou publicistkou a překladatelkou Agnešou Kalinovou (1924–2014) zachycuje takřka celý její život a má charakter pamětí.
Kniha obsahující pětapadesát životních příběhů osobností českého stavitelství se snaží ukázat, kdo jsou hlavní historičtí strůjci podoby tohoto odvětví v současnosti, dobu, v níž žili a situace, se kterými se museli vyrovnávat.
Unikátní biografie světově proslulého česko-britského herce. Strhující příběh pražského herce, který se prosadil v anglosaském filmovém průmyslu tak, jako doposud nikdo z českých rodáků předním ani po něm.
V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století.
Josefa Lhota jako právník a organizátor nesčetných výstav celý svůj profesní život od roku 1952 zasvětil službě výtvarnému umění a jeho protagonistům ve výtvarnických organizacích a v závěru se po roce 1989 podílel také na obnově SČUG Hollar.
Jak se Robert Vano stal slavným fotografem… nejen to se dozvíte
ve dvaceti dvou kapitolách. Poutavé vyprávění, doplněné dosud
nepublikovanými fotografiemi, dává čtenářům možnost nahlédnout
do života této charismatické osobnosti.
První svazek třetího dílu Fenomenologických spisů zahrnuje nepublikované rukopisy z let 1939–1945, v nichž Patočka dále rozvíjí svou koncepci fenomenologie z konce 30. let.
