Dospívající a nepříliš sebevědomá Anna chce mít pod kontrolou alespoň jednu věc – sebe samu. Jenže co když ta kontrola znamená snažit se za každou cenu získat co nejmenší číslo na váze, touhu stát se ideálem, který dennodenně vídá na sociálních sítích?
Grace Bennettová přichází v srpnu 1939 do Londýna a sní o novém začátku. Skončí ale jako pomocnice v malém zaprášeném knihkupectví. A to je problém – obchodu sice rozumí, jenže na čtení zatím nikdy neměla čas.
Podmanivý příběh silné ženy, která přes všechny rány osudu tvrdošíjně věří ve štěstí. Jemný a zároveň vzrušující příběh, z jehož každé stránky sálá klid, lehce černý humor a nadhled.
Někdy je to s těmi muži na mrtvici, je slyšet z úst žen, které pomlouvají své partnery v kavárně, v autobuse, v obchodních centrech, kdy jsou ověšené nákupními taškami jako hrozny obsypané bobulemi. Ale ani muži za nimi nezaostávají.
Jane se podařilo prorazit jako investigativní novinářka. Její přítel Simon se ale nedokázal smířit s tím, že je úspěšná a práci se věnuje víc než jemu.
Po lávce přes Vltavu běží třicetiletý novinář Miroslav Hammer, aby stihl slavnostní otevření nového skleníku v trojské botanické zahradě. Mezi hosty slavnosti se zatím proplétá tajemná dívka v černém.
Srdceryvný příběh egyptských dívek žijících v muslimské rodině, kde být ženou znamená mlčet, bez nároku na vlastní názor či přání dodržovat zaběhnuté zvyky a plnit vůli mužů.
Lukáš Trobl z Květnice, syn z nepříliš významného českého rodu, se po studiích na evangelické univerzitě v Heidelberku vrací do Čech a uchází se o místo na císařském dvoře.
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku...
Román nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie (2.díl Smutek andělů).
Román sugestivně líčí vývoj a střety individualit – obětí, pasivních účastníků a iniciativních vykonavatelů – zapojených do obrovité byrokratické mašinerie zla. Steven Spielberg použil motivy románu pro natočení slavného stejnojmenného filmu.