Kniha pojednává o životních a uměleckých osudech významného Brňana, který se prosadil za bývalého režimu v rámci tehdejšího Československa v oblasti rockové hudby.
Kniha vycházející z dizertační práce zkoumá dějiny umění z neobvyklé perspektivy: stručně představuje nový příběh dějin umění, který postupně vznikal péčí českých historiček a historiků umění po roce 1989
Reportážní ponor Miloše Hrocha do jedné hudební scény čerpá z výpovědí pamětníků a zavede čtenáře na poslechové večery do kulturáků i klubů jako Bunkr nebo Rock Café, do vysílacích i nahrávacích studií.
Jonas Mekas, klíčová postava experimentální kinematografie a nezávislé umělecké scény druhé poloviny 20. století, nabízí v Zápisníku z šedesátých let čtivě podanou cestu do doby vzniku avantgardní kultury a nových uměleckých forem.
Po více než dvaceti letech vychází nový překlad klasického teoretického spisu o umění z roku 1908, který výrazně ovlivnil například českou předválečnou, zejména kubistickou avantgardu.
Hvězda interiérového designu Frida Ramstedtová svou mezinárodně úspěšnou knihou Manuál stylu a designu zcela proměnila koncept, jakým se díváme na zařizování bydlení.
Žijeme v éře superhrdinských blockbusterů, ale zároveň také obrovského nadbytku kritické literatury, která reflektuje všechny aspekty naší reality, samozřejmě včetně samotné populární kultury.
Petr Babák je v českém prostředí známý zejména jako grafický designér, ale často a rád se vyjadřuje také psanou formou. Kniha Pravdivé texty (1997–2023), jejímž editorem je Jaroslav Tvrdoň, představuje výběr z velkého objemu Babákových textů.
Karel Čapek, Osvobozené divadlo, motocykl Jawa, první český zvukový film, vysílání českého rozhlasu, Devětsil, rozvoj turismu, stavba Jiráskova mostu… Dvacátá léta 20. století přinesla velký rozkvět ve všech směrech.
Miroslav Masák patří ke klíčovým osobnostem české architektury i života české společnosti druhé poloviny 20. století. K jeho nejdůležitějším pracím na poli architektury patří pavilon F na Libereckém výstavišti či obchodní dům Máj v Praze.
Autor se pokouší o kritický přístup k psychoanalýze jako poznatkům intuitivních klinických zkušeností zpracovaných do pozoruhodného systému vědeckého poznání, které i přes řadu omylů přineslo revoluci do pojetí lidské psychiky, ...
Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu „divadlo ulice“ pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst.
Kniha nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se od pradávna projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě, architektuře a dekoraci.
