Obratem světů míní autor této knihy právě dnešní vyhrocenou dobu. Uzavírá se dění mnoha tisíciletí, v nichž jsme my lidé zráli a vyvíjeli se, nyní přichází čas sklizně plodů naší činnosti.
Zažíváme často situace, které zasahují výrazně do našeho života, do našeho osudu, které si však neumíme vysvětlit. Ve viditelném světě nenacházíme klíč k jejich pochopení.
Kniha je určena nejen studentům teologie a farářům, ale především laikům, každému, kdo rád zakouší křesťanskou víru a spiritualitu z nezvyklých, překvapivých a někdy až provokativních perspektiv.
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.
Unikátní publikace se zabývá otázkami vědy i náboženství, a zároveň upozorňuje na jejich hranice, které si mnohdy samy vytvářejí. Poukazuje na jejich vliv v různých oblastech i perspektivy dalšího vývoje.
Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.
Maritain ve svých Sedmi lekcích neprobírá všechna témata klasické metafyziky. Jde o noetické základy metafyziky a o to, co bezprostředně vyplývá z povahy jsoucna, totiž o první ontologické principy. Je to spíše úvod do metafyziky...
