Německý spisovatel W. G. Sebald (1944–2001), přednesl v roce 1997 své analyticky hluboce propracované teze o překvapivě slabé odezvě v německé poválečné literatuře na zničující spojenecké bombardování německých měst během 2. světové války.
Brilantní kulturně historická studie
pojednává o záhadných vraždách,
které v 60. letech 18. století děsily
francouzský venkov a jejichž oběťmi
byly především mladé ženy a děti,
a o následném zrodu legendy o krvelačné
zvířecí bestii.
Autor mapuje vývoj jednotlivých afrických států a oblastí, přehledně podaný pro starší epochy a podrobněji pro recentní dobu, přičemž k interpretaci využívá nově dostupných pramenů a rozsáhlé světové odborné literatury.
Říp je ikonická a kultovní hora, jež má zásadní místo v kulturních i společenských dějinách Česka a je opředena množstvím legend a příběhů, které utvářejí identitu českého národa.
Jak a proč se římská říše ve čtvrtém století našeho letopočtu, tedy v době, kdy bylo její obyvatelstvo z devadesáti pěti procent pohanské a kdy byli křesťané většinovou společností vnímáni jako „nenormální“ lidé, christianizovala?
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
V publikaci jsou detailně popsány formování, výcvik a následné bojové nasazení domažlického praporu Stráže obrany státu. Většina z 220 dobových snímků a mapek, doprovázejících text, nebyla dosud publikována.
