V létě 1941, na vrcholu války v Západní poušti, měl znuděný a excentrický mladý důstojník David Stirling vizi nového způsobu vedení války – útočení na nepřítele tam, kde to nejméně čeká. Kniha je literární předlohou TV seriálu „Pluk mizerů".
Labe je evropský veletok, ale každý z něj vidí jen ten svůj kousek. Třeba z Čech se obvykle dohlédne nejdále k Míšni a od moře z Německa se pramen v Krkonoších jeví ještě vzdálenější než Alpy. Proto se Labe musí spojovat a vyprávět.
Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků.
Pevnosti, hradby a opevnění jsou tématem dějin vojenství, dějin stavebnictví i dějin každodennosti. Byly budovány k vojenským účelům, proto jsou spojeny s válkou, obranou, logistikou, často s lidským utrpením.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Již desítky let vzrušují náchodskou veřejnost pohnuté události, k nimž došlo 9. a 10. května 1945 v Náchodě-Bělovsi, kdy se zde řadu hodin po skončení druhé světové války v Evropě a po osvobození Prahy střetly jednotky zbraní SS se sovětským vojskem.
Kniha líčí příběh státu, který je navzdory očekávání už tak dlouho úspěšný, ale přesto čelí hrozivým – někdo by řekl neporazitelným – nepřátelům a překážkám.
Tvarůžkova kniha Šerm šavlí z roku 1910, jejíž reprint vydáváme po 115 letech, je dodnes ceněnou metodikou šermu sportovní šavlí, zvláště mezi zájemci o evropská bojová umění a klasický šerm.
