Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena?
Sherlock Holmes, nejslavnější soukromý detektiv, se vrací v novém příběhu z pera renomovaného autora předloh k detektivním seriálům (Vraždy v Midsomeru, Foylova válka, ad.).
Detektivní příběh mladé autorky je napsaný s takovou bravurou pro detail i celkovou koncepci, matení i napětí, a s takovým vtipem, že jej někteří recenzenti označili za příliš "velkolepý ohňostroj nápadů a bonmotů".
Na jaře roku 1881 čelí vrchní vinohradský komisař Alois Albrecht kritice ze strany českého tisku, který ho viní z podpory německých buršáků. V té době dojde na Vinohradech k vraždě českého studenta právnické fakulty.
„… právě v okamžiku, kdy zajatec Jindřich, vévoda rakouský, vstupoval dovnitř, spadl před očima všech štít země rakouské na zem k nohám zajatého knížete a úplně se pádem rozbil na malé kousky…“
Detektiv Oto Hanzel ukončil vánoční službu s nečekaným následkem – zamiloval se. A brzy nato se i oženil. Zatímco si užívá jako novomanžel, jeho kolegové z oddělení vražd řeší nový případ.
Tým inspektora Carmichaela to rozhodně nemá lehké. Musí rozplést vztahy mezi skupinou přátel, kteří jsou fanoušky steampunku. A navíc vzápětí dochází ke druhé a třetí vraždě. Každá z nich je značně teatrální.
Před dvěma lety se Miff Ferguson rozhodl dát sbohem hektickému způsobu života a od té doby žije spokojeně na ulici. Tedy alespoň tomu tak dosud bylo. Teď se však všechno mění, neboť se blíží zima.
„Tady to nějak smrdí…!“ Bodejť by ne, když se v nedalekém křoví pozvolna rozkládá lidské tělo. Na kapitána Přibyla a poručíka Dvořáka tak čeká další vyšetřování.
Známý malíř Ludvig Rute nedbá zákazů souvisejících s covidem-19 a na oslavu, kterou pořádá ve svém domě v odlehlé vísce poblíž hranic s Norskem, pozve všechny své sourozence. Neviděli se spoustu let a on by jim rád sdělil něco důležitého.
Vídeň roku 1895: Inspektor Leopold von Herzfeldt řeší záhadnou smrt muže v kryptě pod katedrálou svatého Štěpána. Mrtvému nebyl zdánlivě zkřiven vlas na hlavě, jen obličej měl poznamenaný předsmrtnou hrůzou.