Nejprodávanější knihy v roce 2025
výtvarné umění

Katalog vydaný ke stejnojmenné výstavě, pořádané v GAVU Cheb v termínu 10. září 2020 – 3. ledna 2021, je úzce vymezenou sondou do tvorby Jiřího Načeradského (1939–2014). Zabývá se autorovým vztahem k fotografii.

Malířku Janu Míčkovou (1940-2020) představuje publikace Jižní Cíp jako krajinářku, ilustrátorku a také výtvarnici zabývající se sklem.

Kniha je určena všem, kteří malují, nebo se chtějí naučit základům akvarelové malby, a také pro všechny zájemce o umění a milovníky Prahy.

Kniha vychází u příležitosti výstavy Milan Grygar 2021 – Obrazy pořádané v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze ve dnech 24. 10. – 27. 11. 2021.

Původním Halounovým záměrem bylo shromáždit v korespondenci materiál pro přehledovou publikaci o Büchlerově tvorbě, která v české literatuře dosud chybí. Výměna názorů mezi dlouholetými přáteli a výtvarníky...

Rozsáhlá monografie představuje Oldřicha Jelínka (1930) jako malíře a grafika, ale také všestranného ilustrátora a kreslíře s celoživotní láskou k ženám, strojům a břitkému humoru.

Kde bral Petr Váňa sílu, aby 23 let pracoval na něčem, co vypadalo, že nespatří světlo světa?

Kniha Paula Coxe Stavebnice (2018) je záznamem přípravy souborné výstavy autorova díla v pařížském Centre Georges Pompidou z roku 2005. Vychází z autorova blogu, který si při této příležitosti založil.

„Humor je jako Sovětský svaz, nemá hranice.“ První samostatný výbor z díla grafika a autora koláží...

Rozsáhlá výpravná monografie představuje poprvé v češtině zakladatele německého expresionismu a nejvýznamnějšího německého malíře 1.třetiny 20.století.

Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.

Soupisový katalog podrobně představuje 452 samostatných dřevořezů a knižních publikací ósacké a kjótské provenience, které tvoří specifický konvolut v rámci významného souboru téměř 5 000 japonských dřevořezů, uloženého v Národní galerii.

Nejlepší knihy jsou takové, které jejich autor napíše s nasazením, energií, porozuměním a obdivem k objektu svého psaní. To je případ Heleny Musilové, která v publikaci o Jiřím Valochovi splnila toto zadání vrchovatou měrou.

Publikace vychází u příležitosti výstavy Tříbení konané v Galerii hlavního města Prahy v Colloredo-Mansfeldském paláci (4. 11. 2020—7. 3. 2021).

Katalog představuje dílo známého grafika a mj. autora českých bankovek, u příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin. Ukazuje krystalizaci jeho „apokalyptického realismu“ na pozadí dobové vizuality.

Tato kniha dosud nejobsáhleji představuje dosavadní umělcovu tvorbou a nezaměřuje se jen na jeho dominantní výtvarnou činnost, kterou je paleorekonstrukce.

Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky

V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.

Čtvrtou a prozatím poslední knihou edice ilustrovaný Český Laozi/Lao-c´, která představila velké české překlady Tao te ťingu, je původní překlad Rudolfa Dvořáka z roku 1920, s výtvarným doprovodem Krištofa Kintery.

Tato publikace vychází jakou soukromý tisk u příležitosti výstavy k 70. narozeninám umělce.