Katalog vydaný ke stejnojmenné výstavě, pořádané v GAVU Cheb v termínu 10. září 2020 – 3. ledna 2021, je úzce vymezenou sondou do tvorby Jiřího Načeradského (1939–2014). Zabývá se autorovým vztahem k fotografii.
Původním Halounovým záměrem bylo shromáždit v korespondenci materiál pro přehledovou publikaci o Büchlerově tvorbě, která v české literatuře dosud chybí. Výměna názorů mezi dlouholetými přáteli a výtvarníky...
Rozsáhlá monografie představuje Oldřicha Jelínka (1930) jako malíře a grafika, ale také všestranného ilustrátora a kreslíře s celoživotní láskou k ženám, strojům a břitkému humoru.
Kniha Paula Coxe Stavebnice (2018) je záznamem přípravy souborné výstavy autorova díla v pařížském Centre Georges Pompidou z roku 2005. Vychází z autorova blogu, který si při této příležitosti založil.
Autorka Sylva Petrová, kurátorka sbírky moderního a současného skla UPM, se zaměřila na díla ve veřejném, původně sakrálním prostoru realizovaná Stanislavem Libenským a Jaroslavou Brychtovou mezi lety 1964 a 2003 v Čechách a na Moravě.
Rozsáhlá výpravná monografie představuje poprvé v češtině zakladatele německého expresionismu a nejvýznamnějšího německého malíře 1.třetiny 20.století.
Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.
Soupisový katalog podrobně představuje 452 samostatných dřevořezů a knižních publikací ósacké a kjótské provenience, které tvoří specifický konvolut v rámci významného souboru téměř 5 000 japonských dřevořezů, uloženého v Národní galerii.
Nejlepší knihy jsou takové, které jejich autor napíše s nasazením, energií, porozuměním a obdivem k objektu svého psaní. To je případ Heleny Musilové, která v publikaci o Jiřím Valochovi splnila toto zadání vrchovatou měrou.
Katalog představuje dílo známého grafika a mj. autora českých bankovek, u příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin. Ukazuje krystalizaci jeho „apokalyptického realismu“ na pozadí dobové vizuality.
Tato kniha dosud nejobsáhleji představuje dosavadní umělcovu tvorbou a nezaměřuje se jen na jeho dominantní výtvarnou činnost, kterou je paleorekonstrukce.
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Čtvrtou a prozatím poslední knihou edice ilustrovaný Český Laozi/Lao-c´, která představila velké české překlady Tao te ťingu, je původní překlad Rudolfa Dvořáka z roku 1920, s výtvarným doprovodem Krištofa Kintery.
