Pod zimním sluncem jihu

Kniha zachycuje tzv. cesty na Jih, jejichž protagonisty byli mezi léty 1925 až 1931 Otakar Nejedlý (1883–1957) a Josef Hubáček (1899–1931).

Jejich přátelství počíná nástupem Nejedlého roku 1924 do čela obnoveného ateliéru krajinomalby na pražské Akademii, kam přestoupil i Hubáček. Následně Nejedlý zorganizoval pro svůj ateliér šest zahraničních plenérů na Francouzské Riviéře a na Korsice (1925 Cagnes-sur-Mer, 1926 Cap d’Antibes, 1928 a 1929 Ajaccio, 1930 Pont de Suve u Toulonu, 1931 Cap Ferrat u Nice). Hubáček pro sebe „objevil“ Korsiku, v jejímž hlavním městě Ajacciu strávil čtyři zimy (1926/27 – 1929/30). Přijížděli sem za ním jak Nejedlý se svou školou i sám, tak i jeho dva nejbližší přátelé Bedřich Piskač (1898–1929) a Jan Slavíček (1900–1970). Mezi studenty najdeme osobnosti, které se později dokázaly výrazně prosadit (A. Fišárek, B. Dvorský, B. Žufan), stejně jako krajináře, dnes zcela zapomenuté. Druhou část knihy tvoří vzpomínka jednoho z nich, Františka Michla a zejména obsáhlá kronika Pipanovců, stolní společnosti kolem Otakara Nejedlého z kavárny Hlavovka, kterou vedl hudební publicista Silvestr Hipman. Poutavě v ní vylíčil zejména zmíněné pobyty, jichž se sám zúčastnil. Kniha zachycující všechna dohledatelná díla vzniklá na Jihu je důležitým příspěvkem nejen k poznání účastných umělců, ale též kulturní atmosféry první republiky.