Nakladatelství Arbor vitae

Kniha zachycuje tzv. cesty na Jih, jejichž protagonisty byli mezi léty 1925 až 1931 Otakar Nejedlý (1883–1957) a Josef Hubáček (1899–1931).

Otto Gutfreund (1889 - 1927) je zakladatelskou osobností českého moderního sochařství. Převážná většina z téměř 200 reprodukovaných kreseb v této monografii nebyla nikdy publikována.

Druhé, doplněné vydání představuje v nové kapitole akvizice z produkce salonu Podolská získané do sbírky oděvů po roce 2018, včetně trojice zapůjčených šatů, a zaznamenává okolnosti jejich vzniku v souvislosti s lety 1928–1948.

Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871–1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality.

Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí? Lenka Kerdová si tuto otázku položila nad početným souborem domů, které v Praze mezi dvěma světovými válkami navrhli německy mluvící architekti.

Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost.

Čtvrtá sbírka poezie Pavly Melkové kontinuálně navazuje na autorčiny předešlé básnické knihy. Pokračuje v cestě procházení každodenností, na níž se prostor vnějšího prostředí prolíná s vnitřním světem člověka.

Publikace přináší její nové ediční zpracování, obohacené o podrobný poznámkový aparát, doprovodnou studii a skvostný výtvarný doprovod orlickoústeckého akademického malíře Františka Šmilauera (1892–1972).

Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile.

Monografie Jitky Svobodové (1941), první profesorky na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedla ateliér kresby.

Kniha je první českou monografií o Rodinovi, zohledňuje výsledky současného mezinárodního bádání, pro Petra Wittlicha, mezinárodně uznávaného odborníka na Rodinovo dílo, jde o završení celoživotního zájmu o autora.

Texty Jaromíra Zeminy o Adrianě Šimotové zahrnují úsek vymezený léty 1965–2014, tedy doby, kdy jí uspořádal vůbec první individuální výstavu v Praze a její smrtí.

Esejistická kniha, Vnímání prostoru, zkoumá, jak lidé prostředí vnímají. Zabývá se potenciálem architektury a dalších uměleckých disciplín toto vnímání otevírat a prohlubovat. A hledá, jak dané znalosti využít pro tvorbu architektury.

Obsáhlý výbor rozhovorů s Josefem Pleskotem z let 1989-2019 dává nahlédnout do vývoje myšlení výrazného českého architekta a zároveň otevírá širší pohled do dějin české architektury po roce 1989.

Jarní naděje po uvolnění napětí přinášela modř a během léta i s trochou zeleně vytvářela obrazy mořských nebo nebeských krajin, kde bytosti chtějí rády spočinout. Při podzimním návratu nebezpečí jsem naopak bytosti nechával projít utrpením...

Miroslav Masák (*1932) se výrazně zapsal do dějin české architektury šesti posledních desetiletí. S autorem věže na Ještědu Karlem Hubáčkem založil v roce 1968 proslulé liberecké sdružení Sial.

Through a wealth of research, and illustrated with more than 1,200 photographs and documents (many published here for the first time), this enormous compendium traces Andy Warhols relationship to his parents native Czechoslovakia.

Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.

Dosud nejrozsáhlejší český výbor z Esejů Michela de Montaigne ve výjimečném překladu a úvodní esejí Václava Černého, revidovaném a doplněném Václavem Jamkem, je něčím víc než jedním z ústředních děl renesanční literatury

Kniha představuje poněkud neobvyklý druh monografie: je nejen plodem uměleckohistorického zájmu, ale i hlubokého přátelství a lidského porozumění.