Dekorativní vodácko-tábornická mapa Lužnice a okolí v oblasti od Suchdolu nad Lužnicí po Týn nad Vltavou v měřítku 1:100 000 od kreslíře Marko Čermáka.
Tato fotografická kniha vyšla poprvé koncem r. 1938 a jejím propagandistickým posláním bylo zaznamenat dobu „velkých změn“ - okupaci území mezi Železnou Rudou a Českým Krumlovem wehrmachtem. Dnes je syrově nemilosrdným dokumentem česko-německé historie.
Neváhejme a navštivme záhadná místa opředená pověstmi a tajemnými energiemi, vydejme se po stopách strašidel a duchů, přenesme se do časů starých Keltů a nahlédněme pod pokličku magických rituálů nacistů, kteří v tomto kraji zanechali svůj cejch.
Skutečné příběhy několika šumavských převaděčů. V knize sice vystupují též věhlasní a slavní převaděči jako Josef Hasil či Kilian Nowotny, hlavními postavami knihy jsou však jiné osoby – příslušníci převaděčské skupiny, která se utvořila krátce po ú
Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem.
Emil Kintzl očima svých přátel a spoluautora cyklu Zmizelá Šumava. Emil Kintzl na Šumavě strávil celý život a neúnavně sbíral příběhy míst, která se už ztratila z mapy.
Na počátku 17. století dávali reprezentanti předního jihočeského královského města Českých Budějovic ostentativně najevo, že jejich obec ztělesňuje jeden z pilířů katolicismu v nábožensky rozštěpeném království.
Příběhy na motivy lidového vyprávění z dávných dob Šumavy vám mimo jiné prozradí, co tropil nebezpečný Klepálek, kdo zneužil dar Lesní matky nebo co má na svědomí Morová bába.
Knihu jsem napsala proto, abych všem milovníkům Šumavy a svým dětem a vnukům, ukázala, jak vypadala Šumava před a po válce a jak byla přetvořena, když se budovala Lipenská přehrada.
Spisovatel Otomar Dvořák pokračuje ve svém objevném putování okolím města Tábora. Tentokrát se vydal po stopách prospektorů, hledajících kdysi dávno poklady z nitra země.
Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou.