Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.
Osobně pojatý pohled na dějiny Československa od 30. do
90. let minulého století založila historička a antropoložka Daniela Spenser na osudech vlastní rodiny.
První díl unikátní trilogie Jaroslava Čvančary Někomu život, někomu smrt mapuje historii československého státu v letech 1939-1941, od plánování německé invaze až po období tuhého heydrichovského režimu..
Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.
Valdštejnové dali českým zemím dlouhou řadu významných politiků, vojevůdců, diplomatů, církevních hodnostářů nebo mecenášů. České dějiny tak jsou i dějinami tohoto rodu.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Přední slovenský historik zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům.
První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, všeobecnou historii i o dějiny hradů a zámků.
Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli.
Český překlad proslulého díla o českých hradech z poloviny 19. století. Obsahuje vysoce kvalitní reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvláště ceněno.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Harrer byl členem šumperského muzejního spolku a rovněž inicioval vznik městského archivu. Studiem archivního materiálu i muzejních sbírek načerpal rozsáhlé znalosti z městské historie.