Hluboko v lese, kde si jezevci staví nory a lišky se tiše plíží vysokou trávou, bydlí jezevec jménem Jezi. Žije obyčejný jezevčí život – honí králíky, staví podzemní chodby a sní o ztracené lásce.
V den mých třináctých narozenin jsem já, Alcatraz Smedry (ano, pojmenovali mě po slavné věznici - neptejte se), obdržel poštou balíček obsahující mé dědictví: pytlík s pískem.
Bylo nebylo jedno sousedství a zdálo se jako každé jiné. Byly tu domy, trávníky, lampy i stromy. A také tu vedle sebe žili myška, kocour, sova, liška, zlobr a slepice. Sousedé, kteří si sotva kývli na pozdrav. Jednoho dne však vypadne internet.
Po strašlivých loňských událostech to vypadá, že v městečku Tišiny konečně nastal klid. Jen Adam si stále dělá starosti o svého mladšího bratra Martina, který se izoloval od zbytku světa. Pak ale na stěnu jejich domu někdo napíše rudý výhružný vzkaz.
Náhodné setkání s lady Cecily zanechá v Enole zvláštní dojem. Proč se její přítelkyně chovala tak divně a podstrčila jí svůj růžový vějíř? Chtěla tím něco naznačit? Když Enola nalezne stopu, která její domněnku potvrdí, vrhne se ihned do pátrání.
Sliz Blemcavý. Smrďouch. Můra Vysávalka. Tito tři hlavní hrdinové jsou strašidla z kanálu neboli kanálníčci, kteří spolu s dalšími tvory a bytůstkami žijí v podzemí. Co se stane, když se jednoho dne Smrďouch ztratí?
Byla k smrti unavená. Lehla si na zem a zabořila hebkou hlavu do měkkých pracek. Zapadající slunce jí olízlo čenich. Sníh ji přikryl jako tlustá deka...
Loki, bůh lži a klamu, byl potrestán samotným Ódinem za další ze svých vydařených kousků. Tentokrát ale veškerá legrace končí. Musí přebývat na Zemi v těle kluka a má měsíc na to, aby dokázal, že se polepšil.