Obsáhlý výbor z básnického a esejistického díla ruského postsymbolisty, pozdního souputníka akméismu, vůdčího představitele porevoluční literární emigrace Vladislava Chodaseviče (1886-1939).
Původnost těchto básnických kusů ze sbírky Bezejmenný tok je sympatická svou, snad možno říci, žensky jemnou diferencí mezi emocí a rozumem, mezi expanzí vůči světu a niterností, mezi tím, jak lyrický subjekt vnímají druzí, ...
Tato sbírka básní zachycuje tříletou cestu emocemi dospívání – láskou, smutkem, žárlivostí i nepochopením. Inspirací bylo divadlo a lidé,
kteří autorku obklopovali. Kniha je nejen osobní zpovědí, ale i poděkováním těm, kdo stáli u jejího zrodu.
Bilančně průřezová básnická kniha Epika srdce Ludmily Kroužilové má zvláštní poslání, byť její název poněkud klamavě naznačuje, že půjde o verše výslovně výpravného, v současném básnictví menšinového literárního druhu.
Sbírka básní, textů a myšlenek, které odrážejí pocity mladé dívky, jež se cítila jako hvězda, kterou každý přehlíží, protože nezáří nejjasněji na nebi.
Karla Erbová napsala soubor básní Lampářka hudba v rozmezí let 1985–1986. K uveřejnění došlo v 90. letech v podobě bibliofilie, kterou vydala vlastním nákladem autorka, samostatného knižního vydání se práce dočkala až nyní.
Sbírka Tomáš Míky Kleina představuje ztišené, introspektivní verše, v nichž autor s výjimečnou křehkostí a existenciální naléhavostí zachycuje svět v jeho tichém úpadku i prchavé kráse.
