K nedožitým osmdesátým narozeninám básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází útlý výbor z jeho poezie, čítající třicet pět básní.
Po sbírkách Chutě (2019) a Covido(p)tikum (2021) třetí básnická sbírka Petra Čecháka, v níž by autor chtěl vést dialog s krajinou barrandovských skal a ve které má trilobit vůbec moc řečí, když se dívá ze své perspektivy na proměnlivý, nestálý svět.
První svazek rozsáhlého sebraného díla nejprokletějšího českého básníka naší doby Karla Šebka. Texty pocházejí z velmi rozsáhlé rukopisné pozůstalosti, přičemž převážná většina z nich nebyla nikdy publikována.
Pokáčův první zpěvník obsahuje noty, akordy na kytaru a ukulele a texty 46 písní oblíbeného písničkáře, mezi nimi například Mám doma kočku, V lese, Matfyzák na discu nebo Rád chodím na poštu.
Tento výbor z básnického díla Milana Vrabce (1958–1979) obsahuje zhruba třetinu rozsahu jeho literární pozůstalosti. Jde také o vůbec první knižní vydání díla tohoto autora, jenž za svého krátkého života vydal jen něco málo v samizdatu.
Hurvínkova poučení o tom, proč nosit roušku od ouška až k oušku, že neposedný vir může být na tyči v autobuse i u cizího kluka v puse a že je třeba mýt si ruce nejen když přijdeš zvenku, ale i když jsi hladil svoji fenku.
Sbírka Herbář k čemusi horšímu je něco mezi atlasem a skládkou. Vychází z nejistého pocitu, že básně se válejí jak pod placatějšími kameny, tak v agresivních i melancholických diskusích vážkařů, detektoristů a sběratelů achátů.
Až prevértovské ohlédnutí za ženou, která i největší hrdiny sladce houpala na kolenou, babičkou, babičkou osobní i babičkou archetypální. Kniha získala Cenu Jiřího Ortena 2018.
