Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Ani odstup sedmi desetiletí nezmírnil palčivou naléhavost otázek po smyslu náletu, který proměnil jedno z nejstarších středisek evropské kultury v moře sutin a zmařil desetitisíce lidských životů.
Kniha vychází k 550.výročí mírových snah krále, který předběhl svou dobu o několik století. Autor Petr Hora-Hořejš proslul svojí řadou knih Toulky českou minulostí.
Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Příběh vražedné mocenské rivality revolučních vůdců Stalina a Trockého. Před čtenáři se otevírá strhující řetěz zrady, podlosti, zločinů, násilností, mučení a skoro nepochopitelné nenávisti - a to doslova až za hrob.
Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Felix Hartlaub byl považován za velkou naději německé literatury a historiografie. Příslušel k zpracovatelskému týmu válečného deníku při Vrchním velitelství německé armády v Hitlerově Hlavním stanu.
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.
Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.
Retro ČS čtenáře vrátí do let socialistického konzumu – k věcem každodenní spotřeby, které provázely (anebo v nedostatkové socialistické ekonomice naopak neprovázely) průměrného obyvatele Československa.