Schopnost přejít po roce 1918 z válečného režimu do mírové rekonstrukce a adekvátně reagovat na nastupující krize v meziválečném období ukazovala na odolnost mladého československého státu a společnost.
Období německé okupace českých zemí a druhé světové války v letech 1939–1945 představuje důležitou cézuru nejen v osudech jednotlivých vědců, ale také samotné vědecké infrastruktury.
Druhá světová válka je zásadní mezník našich i světových dějin. Právem je trvale předmětem vzpomínek, úvah a reflexí jak tehdejších dějů a událostí, tak jejich pozdějších i současných interpretací a aktuálních souvislostí.
