Mezi důležité spolupracovníky císaře Karla IV. patřil nejvýznamnější příslušník moravské větve rodu Šternberků. Albert absolvoval úspěšnou církevní kariéru, byl olomouckým kanovníkem, poté biskupem v severoněmeckém Zvěříně a v Litomyšli.
Na sklonku druhé světové války se Adolf Hitler upínal k zázračné zbrani, která by zvrátila poměr sil. Šlo jen o bláznivou chiméru zoufalého muže, nebo byl nacistický jaderný program dál, než se všeobecně soudí?
Toto je reportáž o zemi sužované hrůzovládou diktátora Envera Hodži, který po roztržce s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou uvěřil tomu, že se Albánie může stát soběstačnou komunistickou pevností.
Bitva u Courtrai, kterou v roce 1302 svedlo flanderské vojsko s vojskem francouzského krále Filipa Sličného, se v 19. století stala klíčovou součástí nejprve belgické a posléze specificky vlámské „národní“ paměti a svůj význam si drží dodnes.
Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Osobní vzpomínky na válečné útrapy i poválečnou perzekuci. Z řady autentických vyprávění válečného pilota vzniklo více než dvacet let po jeho smrti pozoruhodné pásmo jeho celého životního příběhu.
Cesta za svobodou vedla peklem.. Příběh Hany Sternlicht v sobě zrcadlí úděl židovského obyvatelstva českých zemí 20. století. I větve její rodiny brutálně uťal holokaust.
Rok 1984. Studená válka vrcholí a v Československu stále vládne zatvrzelý socialismus. Mladý Mirek se rozhoduje vzít budoucnost do vlastních rukou a odhodlá k riskantnímu kroku – utéct z normalizačního Československa.
Karel Engliš pocházel z chudé rodiny ve Slezsku. Díky svému talentu, píli a houževnatosti se vypracoval na předního československého národohospodáře. Nespokojil se však jen s akademickou půdou, ale snažil se své názory a teorie prosadit v praxi.
Zpátky do minulosti! Tentokrát do roku 1952.
Vydejte se strojem času do temného období roku 1952! Do skonu diktátora J. V. Stalina, který předznamenal aspoň úsvit naděje na zlepšení mezinárodní situace, sice zbývaly už jen měsíce, ale to tehdy ještě nikdo nevěděl.
Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí.
Pojďte se s námi projít dobou, kdy byl Karel Gott svržen z trůnu popového krále a Zlatého slavíka získal brýlatý kluk z Bratislavy, napůl Angličan Miro Žbirka.
Autor, který je synem židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti. Oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově.
Dějiny významného šlechtického rodu Valdštejnů v 17. a 18. století nejsou jen dějinami ekonomickými či politickými, ale také dějinami přirozeného světa jedinců, kteří patřili k nejvyšší české aristokracii své doby.
První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.
Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.