Tato originální publikace představuje autory, kteří nepatří k jedné generaci a nemají stejnou exilovou zkušenost, ale spojuje je inspirativní vzpomínka na texty, na něž v minulosti narazili a které je výrazně ovlivnily.
Adichieová se ve dvou esejích vyrovnává s feminismem a obhajuje jej. Feminismus pro ni není bojem za ženská práva, ale snahou o lepší svět pro všechny.
Otazníky nad hroby, ač zůstaly posledním dílem, které oblíbený (a dávno již také kultovní) spisovatel, předčasně zemřelý doktor Ludvík Souček napsal – jsou zároveň jeho prvotinou.
Bolševické Rusko dvacátých a třicátých let 20. století vábilo mnoho spisovatelů a umělců jako místo, kde proběhla zásadní reforma společností a kultury. Vedle jiných tam vycestoval také známý romanopisec Joseph Roth.
Esej o životě, díle a odkazu Komenského a Zamenhofa, analýza podobností jejich údělů i literárních děl a závěry autora směrem k budoucnosti. Bohatá bibliografie obsahuje desítky titulů.
Rok 2016 byl do hloubi prostoupen oslavami 700. výročí narození Karla IV. – krále a císaře, s jehož jménem si často spojujeme představu nebývalého kulturního rozkvětu zasahujícího rovněž oblast literatury.
Základem knihy se staly příspěvky přednesené na konferenci o životě a díle kritika, editora a redaktora Jana Lopatky (7. února 1940 – 9. července 1993), kterou Revolver Revue uspořádala v Praze roku 2016.
Knížečka Kdyby tak tohle řekl Putin je samostatným pokračováním předchozích Manových svazků Psáno ze vzteku (komentování politických událostí z let 2008 až 2012), a Braň se, Nevzdávej to!!
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Člověk čelí v moderním světě mnoha nástrahám komercionalismu. Je ovlivňován a manipulován masovými médií a reklamou. Blahobyt je hlavním cílem a smyslem života, ale ve skutečnosti vede k apatii, pohodlnictví a otupělosti.
Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.).
V knize se Theoreau věnuje úvahám o nejrůznějších věcech: o roli náboženství v tehdejším světě, o historii krajiny před osídlením osadníky z Evropy či významu poezie pro americkou kulturu.
Čtení o Bohumilu Hrabalovi přináší kritickou reflexi autorova díla, která je reprezentována hlavně pracemi, jež se věnují obecnějším problémům literární poetiky.
Max Smitt na singlu je rozšířením čtenářsky velmi úspěšné knihy. Obsahuje eseje publikované v knize Slečny z Avignonu (2010), nově upravené texty a dále eseje publikované v knize Ta možnost tu prostě je (2015).
Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla.
V knize s lehce výhrůžným názvem Poslední slovo má Jan Rejžek! najdou čtenáři vydatnou dávku více než tří set sloupků ze let 2010 až 2015, publikovaných v Lidových novinách.
Kniha je souborem esejů a úvah představitelů zemí Střední Evropy na téma problémů současné doby. Tématy jsou historická hodnocení starší i nedávné minulosti , úvahy o aktruálních výzvách, jimž Evropa čelí.
