Výbor z esejí René Daumala, jednoho ze zakladatelů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra, nám jej představuje jako filosofa, básníka, patafyzika a znalce sanskrtu a indické poetiky.
Kniha vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934-1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny.
Autor hledá kořeny naší civilizace na místech, kde osobně prožil mnoho šťastných dnů, týdnů a měsíců života a kam se po léta pravidelně vracel, aby tu hledal bohy. Aby s nimi pobýval. Aby si užíval jejich přítomnosti a načerpal síly.
Milan Kohout, nepřehlédnutelný performer a pedagog, se nám představuje v roli literáta, a že v literární branži dosahuje stejných kvalit jako ve svých nejlepších performancích, se můžete přesvědčit nad jeho knihou Proveď vola světem, volem zůstane.
Esej sleduje proměny tradičního chápání kultury v moderní době. Popis jednotlivých projektů "moderní" kultury - od Matthewa Arnolda k F. R. Leavisovi, Marshallu McLuhanovi, Jeanu Baudrillardovi, Georgi Steinerovi a Zygmuntu Baumanovi.
Výbor z deníků z cest po moři i po horách, eseje a úvahy přibližující život v zenových chrámech, vztah poezie a "primitivního" způsobu života, význam kmene a rodiny.
Provokativní a hlubokomyslná, imperativní a neodolatelná kniha jednoho z největších básníků, katolického mystika a rosekruciána J. Péladana obsahuje kromě stejnojmenné sesje jetě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů.
Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi.
Dvacet let je v českých dějinách ideální doba k bilancování. Ve více než stovce krátkých textů sociolog Jan Keller ukazuje, jak nepříjemně dnešní poměry připomínají časy, které jsme si přáli jednou pro vždy překonat.
V 5.svazku ediční řady Eseje, kritiky, analýzy dostává slovo prof. Václav Tille (1867-1937), osobnost, prosazující divadelní vědu jako svébytnou univerzitní disciplínu.
Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.
