Třetí cesta Františka z Assisi
Všimli jste si, že František z Assisi, na rozdíl od svatých učitelů církve, na obrazech většinou nedrží knihu? Že nedrží kostel ani řeholi jako třeba Basil nebo Benedikt?
Nebeský žebřík byzantského mystika Ióanna Klimaka je dnes shodně považován za jedno z nejvlivnějších děl východní i západní asketiky. Spis se těšil mimořádné oblibě již od svého vzniku v 7. století a zanechal výraznou stopu v asketické literatuře.
Kniha Myšlení o transcendenci nabízí dvanáct zastavení nad pojetími transcendence z pohledu teologů od starověku po moderní dobu, renesančních umělců, náboženských pedagogů a jazykovědců.
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.
V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
Kabala se zabývá základními otázkami, jako je smysl stvoření, způsob stvoření světa Bohem, odchod duší z tohoto světa a jejich vtělením, Boží Prozřetelnost či smysl a užitek Starého zákona a jeho přikázání.
Kniha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky.
„Žít s tajemstvím“ je kniha bilanční. Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, kterým se věnoval.
Beseda bohů je napsána jako učebnice jógy. Květoslav Minařík zde podává zevrubné informace o různých druzích jóg a přizpůsobuje je evropskému životu a myšlení v závěrečné „integrální józe“.