Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání.
Kniha přináší nový náhled na vztah mezi katolickým křesťanstvím a magií. Autor ve své práci rozebírá magii očima antropologů, mnohdy dnes již opomíjených.
Vesmírná pavučina je bezesporu nejvýraznějším aktuálním příspěvkem k obeznámení se pradávnou mexickou tradicí toltéckého čarodějství, kterou před více než padesáti lety začal ve své sáze o donu Juanovi odhalovat světoznámý Carlos Castaneda.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu
z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného
středověku prochází četnými proměnami.
Druhý díl trilogie úvah ekonoma Tomáše Sedláčka nad tématy a událostmi posledních let. Kniha nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech.
Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci.
Belgická světice Ája, manželka valonského hraběte hennegavského, po jeho smrti benediktinka, zemřela 18. dubna roku 708. Do hloubky prožívala nespravedlnost těch, kteří za ní s důvěrou pro radu přicházeli.
Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244–269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory.
Jaspersovo pojednání o posledním velkém filosofovi antiky, Plótinovi není suchá analýza filologických detailů a historických vlivů; je spíše meditací, která skrze Plótinův systém proniká k živému myšlení.
Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus.
V knize duchovních úvah Filipa Štojdla se prolínají myšlenky (někdy propastně strmé a jindy odlehčeně levitující) s drsnými zkušenostmi všedních dní a vytvářejí pozoruhodnou mozaiku.
