Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci.
Belgická světice Ája, manželka valonského hraběte hennegavského, po jeho smrti benediktinka, zemřela 18. dubna roku 708. Do hloubky prožívala nespravedlnost těch, kteří za ní s důvěrou pro radu přicházeli.
Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244–269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory.
Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus.
V knize duchovních úvah Filipa Štojdla se prolínají myšlenky (někdy propastně strmé a jindy odlehčeně levitující) s drsnými zkušenostmi všedních dní a vytvářejí pozoruhodnou mozaiku.
Útlá publikace jezuity Jamese Martina, známého u nás mimo jiné díky jeho knize „Jezuitský návod (téměř) na všechno“, se soustředí na sedm výroků, které podle evangelií pronesl Kristus na kříži.
Zasvěcení do haitského vúdú je třetí knihou české autorky Veroniky Šulcové, která se ve své tvorbě zaměřuje na afrokaribská náboženství. Autorka zde spojuje vyprávění vlastních zážitků s vúdú na Haiti.
Předkládaná kniha je prvním uvedením do renesanční nauky o „signaturách věcí“ (signatura rerum) v českém jazyce. Součástí knihy je antologie, v níž jsou v překladu zpřístupněny některé zásadní pasáže z děl Paracelsa, Valentina Weigela, ...
John N. Deely (1942–2017) byl americký sémiotik, filosof a historik a ačkoli je společně s U. Ecem pokládán za nejvýznamnějšího představitele sémiotiky druhé poloviny 20. století, není jeho dílo v našem prostředí dosud příliš známé.
Autor se zamýšlí nad ústředními biblickými idejemi, objasňuje tradiční i svá východiska jejich výkladu a pojednává o nich také v rámci znovunalezení Ducha v životě moderního člověka.
Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?
Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát "druhý život“ pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925–2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století.
Autor rozebírá myšlenku pokroku a její filozofy, zpřístupňuje
dějiny a učení kdysi vlivných náboženských společenství, sekt a
okultních hnutí. Čtenář se seznámí s neobyčejnými osobnostmi potulných
kazatelů, slavných médií a proroků, ...
Předkládaná publikace přináší komplexní zpracování působení různých organizací po roce 1989. V knize je popsán vývoj muslimské komunity na našem území, vnitřní konflikty a problémy s nedodržováním českých zákonu ze strany některých muslimských organizací.
