Nejprodávanější knihy v roce 2025
filosofie a náboženství

Filosof a teolog Anselm Grün radí, jak začít žít harmoničtější a radostnější život, těšit se ze vztahů, z toho, že jsme na světě, být se sebou spokojeni a zároveň být přínosem pro svoje bližní, jak objevit vnitřní klid a jak nepromarnit svůj život.

Slavná kniha psychologa M. Scotta Pecka, autora známých titulů Nevyšlapanou cestou, Postel u okna či V jiném rytmu, obrací svou pozornost k jednomu z největších témat lidského života – k otázce zla.

Kniha přispěje k informovanosti široké veřejnosti – studentů, středoškolských pedagogů, novinářů a dalších zájemců – o věrouce, rituálech, zvyklostech či klasických i soudobých podobách práva a politiky.

Kniha představuje biblické stvoření světa jako příběh, který se dotýká každého z nás. Využívá k tomu mystické bohatství hebrejského jazyka, ale též prostých příměrů z obyčejného života.

Filosof a teolog Anselm Grün ukazuje, jak je nenasytnost nebezpečná pro náš duchovní život, ale i jak ji léčit, a nakonec se jí zbavit.

Caroline Myssová se pozoruhodným a neotřelým způsobem zabývá klasickými platonskými a jungiáskými archetypy jakožto nejdůležitějšími nástroji v našem osobnostním rozvoji.

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.

Další svazek "Rukopisů z Nag Hammádí" přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.

Hlavním cílem spisu je pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání.

Barfield líčí svůj pohled na evoluci, na rozpoznávání jevů kolem nás, na procesy, které dovolují přisuzovat světu význam. Smyslové vjemy a jejich zpracování samozřejmě – ale ještě větší podíl mají paměť jedince i kultury, tradice, a jazykové dědictví

Kdo jsem? Kde stojím? Kam bych se měl posunout? To jsou otázky, které si mnoho lidí klade v kritických momentech svého života – často zmiňovaná „krize středního věku“ je pouze jedním z nich.

Od září 2006 pořádá evangelický farář Štěpán Hájek bohoslužby v brněnském klubu Desert. Čte z bible, káže a rozmlouvá se zajímavými hosty a k tomu hrají pozvaní muzikanti.

Reakce české společnosti na otázky islámu a islamismu jsou takřka výlučně černobílé: na jedné straně máme, slovy Patrika Ouředníka, „slamotruské trubirohy“, kteří „v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu“...

Pocity ovlivňují náš život víc než cokoli jiného. Propůjčují nám křídla, ale mohou nás také dovést až na pokraj zoufalství. To věděl i Buddha, a proto nás učil, jak se můžeme z jejich moci vysvobodit.

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity.

Hérakleitos prý věnoval svou jedinou knihu slovutnému chrámu v Efesu. Nyní předkládáme tuto knížku dnešnímu čtenáři se zájmem o myšlení mudrce, jenž silou své inspirace oslovuje dnešní dobu stejně jako kteroukoli jinou.

Křesťanství a islám jsou dvě velká světová náboženství, obě s více než miliardou následovníků. Přestože mají z praktického hlediska mnoho společného, zeje mezi nimi hluboká propast. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek informací a vzájemného pochopení.

Nová kniha J. Vacka srozumitelně vysvětluje praxi poznání svého pravého Já, které alchymisté symbolicky označovali jako kámen mudrců.