Nejprodávanější knihy v roce 2025
filosofie a náboženství

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.

Další svazek "Rukopisů z Nag Hammádí" přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.

Hlavním cílem spisu je pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Barfield líčí svůj pohled na evoluci, na rozpoznávání jevů kolem nás, na procesy, které dovolují přisuzovat světu význam. Smyslové vjemy a jejich zpracování samozřejmě – ale ještě větší podíl mají paměť jedince i kultury, tradice, a jazykové dědictví

Kdo jsem? Kde stojím? Kam bych se měl posunout? To jsou otázky, které si mnoho lidí klade v kritických momentech svého života – často zmiňovaná „krize středního věku“ je pouze jedním z nich.

Od září 2006 pořádá evangelický farář Štěpán Hájek bohoslužby v brněnském klubu Desert. Čte z bible, káže a rozmlouvá se zajímavými hosty a k tomu hrají pozvaní muzikanti.

Reakce české společnosti na otázky islámu a islamismu jsou takřka výlučně černobílé: na jedné straně máme, slovy Patrika Ouředníka, „slamotruské trubirohy“, kteří „v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu“...

Pocity ovlivňují náš život víc než cokoli jiného. Propůjčují nám křídla, ale mohou nás také dovést až na pokraj zoufalství. To věděl i Buddha, a proto nás učil, jak se můžeme z jejich moci vysvobodit.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity.

Hérakleitos prý věnoval svou jedinou knihu slovutnému chrámu v Efesu. Nyní předkládáme tuto knížku dnešnímu čtenáři se zájmem o myšlení mudrce, jenž silou své inspirace oslovuje dnešní dobu stejně jako kteroukoli jinou.

Křesťanství a islám jsou dvě velká světová náboženství, obě s více než miliardou následovníků. Přestože mají z praktického hlediska mnoho společného, zeje mezi nimi hluboká propast. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek informací a vzájemného pochopení.

Tato kniha je čtvrtou z 13-ti dílné série knih Sergeje N. Lazareva Diagnostika karmy. V denníkové formě a za použití příkladů ze své léčitelské praxe zde S .N. Lazarev pokračuje v popisu svého odhalování vesmírných zákonů.

Autor v knize, která je jeho závětí, popisuje tři velké duchovní proudy, určující vývoj lidstva. V čele každého proudu stojí jeden ze tří velkých vůdců lidstva: Rudolf Steiner, Christian Rosenkreutz a Manu.

Můžeme vycítit, co se děje s našimi blízkými, kteří jsou od nás tisíce kilometrů daleko? Jak to, že nám někdy zazvoní telefon a my okamžitě víme, kdo volá? Obsahují intuitivní předtuchy informace o budoucích událostech?

Kniha je Dalajlámovým komentářem o duchovní přípravě na smrt a je inspirována klasickým textem tibetského buddhismu – básní ze 17. století, jejímž autorem je první pančhenlama.

Ze slavné Bulgakovovy sofiologické trilogie se souhrnným názvem „O Boholidství“ v českém překladu vyšla její první část: „Beránek Boží“ (o Ježíši Kristu), a část třetí: „Nevěsta Beránkova“ (o církvi). Nyní se nám do rukou dostává část druhá.

Zkrocení tří jedů je báseň Dharmy; je to „Dharma jedna báseň“, rada od srdce k srdci, esence zkušeností velikého Mistra, napití přímo z pramene – nezkaleného, nezředěného, doušek Buddhovy Nauky takové, jaká je.

Sherab Chödzin Kohn, dlouholetý žák Trungpy rinpočheho, čerpal při psaní Buddhova životopisu z mnoha různých zdrojů. Výsledkem je kniha, která ukazuje mnoho fascinujících aspektů života a aktivity Buddhy Šákjamuniho.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés.

Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie.