Autor knihy, fotograf Prokop Paul, je pokračovatelem významné fotografické dynastie, na jejímž počátku stál Jindřich Zelenka, jehož životní osudy a tvorbu kniha mapuje.
Zelenka se vyučil a pracoval jako asistent v ateliéru Rudolfa Bruner-Dvořáka.
Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)? – Možnosti celkového pohledu na jeho život a dílo jako by stále bránil ne zcela dostatečný výzkum dokumentárních materiálů.
Kniha sochaře, malíře, grafika a ilustrátora JAN KOBLASA - Dílo ve dvou retrospektivách dokumentuje fotografickou cestou dvě výstavy, jednu z Norimberka druhou z Prahy. Navíc obsahuje kompletní grafickou sadu Koblasovy Apokalypsy.
Ačkoli se kniha zabývá architekturou, můžeme ji rovnocenně považovat za kulturologickou studii. Architektura je zde totiž mnohem více, než jsme v dějinách umění zvyklí, zasazena do kulturního kontextu, slovy autora je v kultuře rozpuštěna.
Unikátní výbor z korespondence doplněný autorčinými fotografiemi vykresluje dramatický obraz neklidného a vášnivého života této politické a umělecké revolucionářky.
Vůbec poprvé se světově známý módní fotograf a instruktor kreativního svícení Frank Doorhof rozhodl vzít čtenáře za oponu a odhalit všechny kroky jeho kreativního pracovního postupu při focení modelingových fotografií.
Josefa Lhota jako právník a organizátor nesčetných výstav celý svůj profesní život od roku 1952 zasvětil službě výtvarnému umění a jeho protagonistům ve výtvarnických organizacích a v závěru se po roce 1989 podílel také na obnově SČUG Hollar.
Vnímání krásy – vybrané japonské estetické koncepty / Obřad a scénování / Scénologie japonského prostoru k obývání / Energie slova v prostoru / Prostor a pohyb – síla tradic v japonském jevištním umění / Divadelní setkávání Japonska se Západem
Publikace představuje doposud opomíjený segment kulturního dědictví specifického regionu na hranici dnešní České republiky a Polska – měšťanský dům v období renesance.
Katalog k výstavě kreseb a prací na papíře Jiřího Načeradského (1939 - 2014), Josefa Bolfa (1971) a Lubomíra Typlta (1975) je prezentací tvorby bývalého profesora a jeho dvou výrazných žáků.
Kniha Stíny hieroglyfů, rozvržená do pěti kapitol, sleduje rozdílné přístupy k hieroglyfu a alegorii, vůči níž se odlišně vymezovali filozofové, teoretici umění a sami umělci.
Nové doplněné vydání. Nejucelenější kritické dějiny umění 20. a počátku 21. století. Publikace Umění po roce 1900, je průkopnická nejen svým obsahem, ale i jeho podáním, a udává tón na mnoho let dopředu.
