Lesními bratry jsou nazýváni protikomunističtí partyzáni v pobaltských zemích. Jejich boj trval do první poloviny padesátých let 20. století. Sovětská vláda na něj odpovídala krvavým terorem.
Články a studie tohoto vydání revue Paměť a dějiny vás zavedou do období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, které bývá právem označováno jako nejtemnější kapitola novodobých českých dějin.
Další číslo historické revue Paměť a dějiny pojednává o třetím odboji. Ten byl ještě v nedávné minulosti předmětem mnoha bouřlivých debat jak mezi historiky, tak širší veřejností, ...
Large Mnichov přelomu 19. a 20. století nazírá jako centrum německé kulturní avantgardy. Kořeny nacionálního socialismu spatřuje v politických a myšlenkových proudech, k jejichž radikalizaci,došlo pod vlivem první světové války.
Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.
Francouzský historik dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století. Jeho prozatím nejuznávanější práce je věnována zdánlivě odtažitému tématu – dějinám pachů.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
Kniha Na obranu dějin představuje v Evansově díle zdánlivou výjimku. Ve skutečnosti však odráží jeho hlubokou znalost moderního dějepisectví a soudobých teoretických přístupů.
Tématem této publikace je fungování vazební vojenské věznice v letech 1948 až 1950, která vešla do dějin pod názvem Domeček a dodnes šokuje krutými poměry, které zde panovaly.
Kniha Teorie a narace navazuje na
autorovu monografi i Dějepisectví mezi
vědou a vyprávěním. Autor se zamýšlí
nad literárností historického textu,
zkoumá vztah mezi dějinami, pamětí
a vyprávěním a kriticky glosuje teoretické
přístupy.
Východiskem publikace jsou dramatické události roku
1956 – odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS,
bouře polských dělníků i protikomunistické povstání maďarského
lidu.
Brilantní kulturně historická studie
pojednává o záhadných vraždách,
které v 60. letech 18. století děsily
francouzský venkov a jejichž oběťmi
byly především mladé ženy a děti,
a o následném zrodu legendy o krvelačné
zvířecí bestii.
Jak a proč se římská říše ve čtvrtém století našeho letopočtu, tedy v době, kdy bylo její obyvatelstvo z devadesáti pěti procent pohanské a kdy byli křesťané většinovou společností vnímáni jako „nenormální“ lidé, christianizovala?
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
