Hluboko v lese, kde si jezevci staví nory a lišky se tiše plíží vysokou trávou, bydlí jezevec jménem Jezi. Žije obyčejný jezevčí život – honí králíky, staví podzemní chodby a sní o ztracené lásce.
V den mých třináctých narozenin jsem já, Alcatraz Smedry (ano, pojmenovali mě po slavné věznici - neptejte se), obdržel poštou balíček obsahující mé dědictví: pytlík s pískem.
Bylo nebylo jedno sousedství a zdálo se jako každé jiné. Byly tu domy, trávníky, lampy i stromy. A také tu vedle sebe žili myška, kocour, sova, liška, zlobr a slepice. Sousedé, kteří si sotva kývli na pozdrav. Jednoho dne však vypadne internet.
Po strašlivých loňských událostech to vypadá, že v městečku Tišiny konečně nastal klid. Jen Adam si stále dělá starosti o svého mladšího bratra Martina, který se izoloval od zbytku světa. Pak ale na stěnu jejich domu někdo napíše rudý výhružný vzkaz.