Výbor z poezie básníka, prozaika, dramatika, kritika, esejisty a překladatele Otakara Theera (1880–1917) přináší po více než sedmdesáti letech jeho verše v samostatné knize.
Sbírka severočeského autora Martina Vodňanského nepotřebuje předmluvu ani doslov. Básník sám svoji poezii ohodnotil, sám se vyznal, sám vystihl, co je poezie jeho a co poezie vůbec.
V polovině šedesátých let minulého století byl Zdeněk Rosenbaum pokládán za jednoho z nejnadanějších mladých básníků a pokračovatele halasovského proudu v české poezii.
V pořadí třetí sbírka Jiřího Daníčka (nar. 1948) zahrnuje něco málo přes sto básní, napsaných v letech 2015 - 2017. Pro jednoduchého čtenáře jsou to verše jednoduché, pro složitého složité, pro smutného smutné a pro zvláštního zvláštní.
Sbírka Estrellas de Copérnico/ Koperníkovy hvězdy od španělské autorky Eleny Buixaderas, která žije od roku 1996 v Praze, je prvním vydáním této básnířky v českém překladu (od Terezy Riedlbauchové za spolupráce Denisy Škodové).
Ve veselých říkankách děti uslyší spoustu slov, která začínají na dané písmenko. Na protější straně pak najdou obrázky dalších věcí a zvířátek, jež mohou samy pojmenovat a zjistit, že začínají právě tímto písmenkem. I předškoláci si některé básničky
Fotograf a držitel dvou cen Czech Press Photo Romek Hanzlík, procházel Máchovo krajem kolem Bezdězu, Ralska, Berštejna a Housky, a hledal místa spjatá s Májem. Fotografie tak doprovází stěžejní dílo K.H.Máchy.
Závěrečná část básnické tetralogie (Běhařovská lhářka, Jindřich Jerusalem, Cesta k lidem) Martina Pocha se soustředí na eponymní městys protkaný potrubím, s nemocnicí Motol ve středu jako místem akce, spěchu, ...
Další kniha poezie z ediční řady Radbuza, která má již téměř desetiletou tradici. Václav Engler je západočeský básník, prozaik a výtvarník. Svou novou sbírku opatřil vlastními ilustracemi.
Kapitoly této knihy spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v jejím názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří.
Sto osm krátkých lyrických textů v knize Prach prázdna českého básníka Iva Hucla
je především svědectvím o světě na odvrácené straně našich očí,
svědectvím o myšlení bez konceptů a strategií, o řeči,
která nás skrze usebrání obrací do nitra.
Druhá básnická sbírka autorky, doplněná fotografiemi Kateřiny Galuškové, které skvěle dotváří celkový dojem z „úsporné“ poezie D. Z. Bartlové. Její postřehy a životní zkušenosti, vyjádřené metaforami, jistě osloví vnímavého čtenáře.
V komponovaném celku je kniha originálním pokusem o neokázalé vyjádření pocitu svobody, nezastupitelného jakýmkoliv jiným myšlenkovým stavem, a zároveň pocitu jejího ohrožení.
