Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Obrazově bohatě vypravená publikace významně rozšiřuje znalosti o Škrétově díle a přibližuje dobový jazyk symbolů a alegorií. Odkrývá rovněž reprezentační a objednavatelskou praxi šlechtických rodin a řádů spojenou s univerzitními studii.
Jak se křesťanské výtvarné umění proměňovalo v průběhu věků? Tuto otázku zodpovídá historik umění Prof. Jan Royt, který posluchače seznamuje s hlavními epochami dějin křesťansky orientované výtvarné tvorby od raných dob až do 20. století.
Kniha Umění a emancipace je v českém prostředí prvním uceleným pokusem vyrovnat se s odkazem významného polského intelektuála, jehož myšlenky zůstávají podnětné nejen na poli dějin moderního a současného umění.
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.
Výběr předložených textů Ivo Kořána byl veden snahou zachytit šíři jeho celoživotního badatelského zájmu. Ivo Kořán zůstává prvním českým uměleckým historikem, který od konce 50. let 20. století systematicky propojoval středověké umění s barokním.
Srovnání Rembrandta s Picassem nevychází z přímého rozboru jejich děl, nýbrž z hodnocení místa, které zaujímají v historickém kontextu. Oba malíři stojí na opačných koncích jedné velké, čtyři sta let trvající vývojové fáze evropského malířství.
Středověké nástěnné malířství je hlavním tématem knihy plné poutavého textu a bohatého obrazového doprovodu.
Publikace se věnuje významné gotické památce kostelu sv. Jakuba Většího v Libiši na Mělnicku.
Kniha Význam v architektuře Západu (1974) slavného teoretika architektury Christiana Norberga Schulze představuje autorův souborný pokus vylíčit základní proměny v dějinách architektury.