Publikace je zaměřena na podněty německojazyčného konvečního dramatu, zejména na českou recepci vídeňského předměstského divadla, stejně jako na recepci sentimentálního dramatu.
Naturalistické drama z roku 1888 bývá označováno jako manifest skandinávského naturalismu. Příběh trojice mladých lidí rozdělených společenským postavením se odehrává za magické svatojanské noci, kdy se dostávají na povrch skryté touhy a vášně.
Kniha se zabývá méně známou částí středověkého dramatického textu – scénickou poznámkou převážně latinských náboženských her, které byly uváděny v chrámovém prostředí po celý středověk již od 10. století.
Vilém Sochůrek (1944–1976) je významnou osobností české divadelní fotografie. Navzdory krátkosti svého života za sebou zanechal rozsáhlý soubor unikátních fotografií. Divadlu se věnoval od svých 17 let, kdy fotografoval v Divadle Rokoko.
Čtvrtý svazek ediční řady Česká divadelní fotografie, který představuje tvorbu divadelního fotografa a pedagoga Josefa Ptáčka. Edici vydává Institut umění – Divadelní ústav.
Publikace Divadlo actor-specific: Downův syndrom jako divadelní stylizace odkazuje svým názvem na jeden z možných způsobů práce s herci s Downovým syndromem: Downův syndrom nevnímá jako handicap, ale jako divadelní potenciál.
V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této slavné tragédie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a opatřeny poznámkami pod čarou.
Publikace je tuzemským příspěvkem k tematice reprezentace holokaustu v narativní kinematografii, disciplíně rozvíjené v rámci tzv. „holocaust studies“.
Co je divadlo utlačovaných? Jaká je jeho metoda? Jak vzniká představení a kdo jsou jeho ne-herci a ne-diváci? Na tyto a další otázky odpovídají autorky z pohledu jokera – tedy průvodce divadelních skupin a moderátora představení divadla utlačovaných.
Cestou těla ke svobodě ducha – i tak by mohl znít knižní podtitul. Jedinečným průvodcem na této cestě je světoznámý japonský tanečník, rebel a duchovní mistr Min Tanaka.
Film je „forma, která myslí,“ poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Skladba obrazů a zvuků
dokáže formulovat určité ideje, ale také reflektovat materiální, formální a narativní prvky, jež
filmové médium utvářejí.
Komediální alegorie z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, ...
Miloš Schmiedberger je uznávaný fotograf, kterému pózoval například Karel Gott, prezident George H.W. Bush, Jan Pivec a mnoho dalších. Jeho srdcovou záležitostí však po celý život byla filmová fotografie.
Mexický režisér Carlos Reygadas patří mezi vůdčí osobnosti současného autorského filmu. Za Tiché světlo (2007) získal Cenu poroty v Cannes a za Post Tenebras Lux (2012) Cenu za nejlepší režii tamtéž.
