Deformace psychologického prostoru způsobené agorafobií a klaustrofobií na konci devatenáctého století se záhy začaly projevovat také v architektuře, urbanismu či filmu.
V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost.
The publication is the first book to provide a comprehensive account of the building of a nationwide network of cultural houses, which were systematically established during the socialist period in the former Czechoslovakia.
Publikace se věnuje vybraným příkladům konverzí industriálních objektů či celých areálů, které byly proměněny pro potřeby kulturních institucí. Na čtyřiceti ukázkách je představena situace v České republice a v Evropě s důrazem na Norsko a Island.
Další poetický průvodce fotografky, spisovatelky a instagramové influencerky Kláry Hášové Vám nabídne sedm procházkových okruhů její milovanou Prahou prostřednictvím jejích nádherných záběrů a citlivých, ale i veselých zamyšlení.
Publikace je nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky, historiky umění a památkáře, ale i pro všechny, kdo se zajímají o architekturu a stavební památky.
Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše
a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935.
Představuje nejviditelnější umělecké dílo přístupné pohledu návštěvníka při příchodu před kostel opatství ve vesnici Conques /Francie/: bohatě zdobený a polychromovaný tympanon představující scénu Posledního soudu.
Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile.
Výchozím bodem publikace je emancipační potenciál ženských protagonistek moderny a Bauhausu, jejich role a úspěchy na příkladech z České republiky, Německa, Polska, Maďarska a Estonska v posledních více než sto letech.
Slohová období v minulosti zanechala výrazný otisk také ve vynikající architektuře na našem území. Bohatě fotograficky vybavený obrazový průvodce poslouží každému, kdo se chce v tomto bohatství zorientovat.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.
Zengerova transformační stanice stojí na exponovaném místě Malé Strany. Přestože se její příběh
odvíjí už bezmála sto let a figurují v něm důležití aktéři meziválečného Československa, zůstával
význam objektu dlouhou dobu skryt.
Kniha sleduje vzájemné vztahy mezi architekturou a politikou v období rekonstrukce demokratické republiky po roce 1989, která zároveň musela reagovat na nové lokální i globální okolnosti: rozdělení Československa, vstup do Evropské unie apod.
Kniha pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci.
V edici Slavné stavby vydávané nakladatelstvím FOIBOS BOOKS začíná nová řada publikací, které budou čtenářům přibližovat nepřeberné bohatství lidových staveb našeho venkova
Posledních padesát let české architektury je obvykle děleno na dvě zdánlivě nesouvisející části – tu normalizační před listopadem 1989 a mnohem barvitější a svobodnější ve třech následujících desetiletích.
