Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Křížové výpravy ve 14. a v 15. století zdaleka nepředstavují jen lehkovážná dobrodružství rytířů pozdního středověku, ale odrážejí zásadní moment budování předmoderní Evropy.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
