Monografie etnoložky a historičky a etnologa z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni představuje originální pohled na protektorát Čechy a Morava prizmatem propagandy.
Kniha líčí příběh státu, který je navzdory očekávání už tak dlouho úspěšný, ale přesto čelí hrozivým – někdo by řekl neporazitelným – nepřátelům a překážkám.
Obrázková kniha vzrušujících faktů o lidské zvídavosti a touze vidět a prozkoumat svět mapuje velké výpravy lidí, od pravěké migrace přes vzrušující expedice na póly, objevné cesty všemi možnými dopravními prostředky, až po vesmírné cesty budoucnosti.
V létě 1941, na vrcholu války v Západní poušti, měl znuděný a excentrický mladý důstojník David Stirling vizi nového způsobu vedení války – útočení na nepřítele tam, kde to nejméně čeká. Kniha je literární předlohou TV seriálu „Pluk mizerů".
Kulturní dědictví je široký pojem, který v sobě zahrnuje kulturu národa či etnika a její projevy hmotné i nehmotné. V souvislosti s etnologií a jejím bádáním se samozřejmě nejvíce otvírá studium projevů, jež souvisejí s tradiční lidovou kulturou.
Kniha, která volně navazuje na první svazek Osvícenství v českých zemích I. – Formování moderního státu, se zaměřuje na jinou, neméně důležitou podobu osvícenského procesu, totiž utváření „veřejnosti“.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
První díl unikátní trilogie Jaroslava Čvančary Někomu život, někomu smrt mapuje historii československého státu v letech 1939-1941, od plánování německé invaze až po období tuhého heydrichovského režimu..
Toto významné umělecké dílo Alexandra Solženicyna nyní vychází již ve čtvrtém, doplněném vydání, které obsahuje v minulém vydání chybějící jmenný rejstřík.
Vzpomínky více než dvou set pamětníků na těžký rok 1938 nejsou jen suchým popisem tehdejších událostí - naopak barvitě a plasticky zachycují často velice hořké pocity těch, kteří byli tak krutě vyhnáni ze svých domovů.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.
Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu,...
Niccolo Machiavelli (1469–1527) byl autorem nejen
proslulého traktátu Vladař, který obsahuje politické
úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování
moci, a na který navázala díla dalších teoretiků
moci.
Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.
Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.