Solženicyn, Alexandr

Ruský spisovatel, disident, publicista a politický činitel.

Po střední škole začal studovat na dvou fakultách rostovské univerzity (fyzikálně matematické a filozofické). Po začátku druhé světové války se dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu. Byl důstojníkem dělostřelectva Rudé armády a dvakrát byl vyznamenán za statečnost. Za kritiku J. V. Stalina v dopise svému příteli byl zatčen a odeslán do trestného tábora a v různých táborech pak strávil celkem osm let. V roce 1968 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku 1970 byl Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem navržen na Nobelovu cenu za literaturu, která mu byla udělena, ale on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo Souostroví Gulag, byl však v roce 1974 stejně zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později do Spojených států amerických. V roce 1983 obdržel Templetonovu cenu. Do Ruska se vrátil až v roce 1994. Roku 1997 byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd. Jeho tvorbu velmi ovlivnila druhá světová válka, věznění v Gulagu a následný pobyt ve vyhnanství.