Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť Karel IV., přesto se obává, že si ji manžel vyvolil nikoli z lásky, ale pouze z diplomatických důvodů, aby si naklonil své politické protivníky.
Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků.
V děsivé temnotě dalekého vesmíru není nic než bolest, krev a smrt… Rok 2320. Z popela spálené Země se díky nesmrtelnému vůdci přezdívanému Strašák zrodila Spojená solární federace a jediné místo, kam se mohla rozpínat, byl nekonečný vesmír.
V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím.
Na počátku bylo… Ale co pak? A co dnes? Když se člověku dostalo prvních pravidel, jak se má chovat, prakticky okamžitě je začal porušovat. Nakolik je pro nás důležitých deset základních přikázání? Jak se měnila v čase a jak si je lidé vykládali?
Kniha vypráví neznámý příběh dvou žen s intelektovým postižením, které zbytečně zemřely v důsledku nevhodně nastaveného systému podpory v českém zdravotnictví a zařízeních sociální péče.
Labe je Elbe. Elbe je cesta. Víc než tisíc kilometrů dlouhá cesta. Cesta snů z Čech k moři, k oceánu. Elbe je řeka Čechů a Němců, Němců a Slovanů, Západu a Východu.