Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů.
"Pokud máte rádi škatulky, tak je to: Feministická agitační romantická menstruační poezie. Pokud nemáte rádi škatulky, tak jsou to příběhy všedního dne. Autoterapie. A momentální výstřely slov, nálad a dění."
V češtině první kompletní překlad Prudentiových hymnů, jejichž autor ještě ve své osobě i tvorbě spojuje rysy doznívající pohanské antiky a vzmáhajícího se křesťanství. Překlad vychází jako latinsko-česká bilingva, doplněná úvodní studií Martina C. Putny.
V pořadí čtvrtá sbírka Tomáše Přidala otevírá oněmi „Klíči k vědění“ rozsáhlejší prostory básnické
obrazotvornosti a snově fantaskní imaginace autora. Převažují básně epické, žánrově rozmanité,
rozsahem spíše delší básnické skladby.
Vít Dan Kolinger a jeho poezie neuhýbá ani o milimetr od toho, co autor doopravdy žije. Jeho básně nestojí na žádných vyumělkovaných pózách, na vzletných formulacích vykalkulovaných pro efekt apod.
Naposledy u nás vyšla antologie moderní americké poezie v roce 1989. Výbor Dítě na skleníku se rychle stal vyhledávanou a oblíbenou knihou. Poezie sice není masovou záležitostí, nicméně po pětatřiceti letech cítíme, že tu něco významného chybí.
Bibliofilsky koncipovaná kniha pevně vykrystalizovaných básní o bytostech, kterým říkáme EVY a které jsou podstatou našich lásek a našeho osudu. Jejich křehké duchovní i smyslné levitace dokonale vystihují litografie Vladimíra Suchánka.
1. svazek Díla Pavla Petra s názvem Ganymedovo ovoce shrnuje juveniilní verše psané v rozmezí let 1982–1991 (v jednotlivých případech ještě s autorovým zásahem a úpravou na samém začátku devadesátých let, nejpozději potom u jednoho textu v roce 94.
