Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Nové, zásadně přepracované a rozšířené vydání publikace o středověké gastronomii, díky níž získáte ucelenou představu, jak se stravovali naši předkové, jaká byla skladba jídla jednotlivých vrstev obyvatelstva i jak se jedlo o svátcích.
Hugo Grotius (1583–1645) sepsal spisek jako advokát nizozemských zájmů v mezinárodních diplomatických jednáních, jejichž cílem bylo argumentačně oslabit španělskou pozici a postavit se arogantnímu prosazování monopolu na plavbu i obchod ...
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
Děti představují důležitou součást lidské společnosti, byť jejich hlasy se z dávné minulosti ozývají jen zřídka. V této monografii autorka odkrývá a rekonstruuje svět dětí římských občanů v období římského císařství.
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
Objevem století lze bez nadsázky označit nález středověké wroclavské vlašské knihy. Rukopis plný alchymie přepisuje dějiny Krkonoš, ale také Jeseníků, Jizerských a Lužických hor.
Šest autorů, známých i méně známých, všichni nefalšovaní milovníci Prahy, napsali pozoruhodnou knihu o Velké Praze. Pojali ji netradičně jako sérii 38 takzvaných drobnovhledů, tedy jakýchsi „nakouknutí“ za kulisy velkoměsta.
